Prvním okruhem varovných signálů, který z mého pohledu stojí za to, abychom jimi zabývali, je nikoli globalizace (jako zdola, spontánně se šířící internacionalizace lidských aktivit všeho druhu na základě nových informačních a dopravních technologií), ale vědomě konstruované rušení národního státu – jako osvědčené a ničím nenahraditelné pojistky demokracie – ve prospěch subkontinentálního, kontinetálního či dokonce globálního vládnutí.